Iránske mesto Isfahán (zdroj: img.ihned.cz)

Project ARES čitateľom tentokrát prináša reportáž od Zdeněka Mihalca. Pán Mihalco pôsobil v minulosti v časopisoch Literární holub a Mf Dnes. Od roku 2006 pracoval pre internetový portál Aktuálně.cz. a pôsobí ako editor blogov a komentárov internetovej verzie Hospodárskych novín IHNED.cz. Vo svojej reportáži pán Mihalco hovorí o vlastných zážitkoch počas svojej cesty v Iráne, ktorú uskutočnil na prelome septembra až októbra 2011.

Článok bol pôvodne zverejnený na portáli IHNED.cz: http://mihalco.blog.ihned.cz

Není lepší země na dovolenou nežli Írán. Člověk si vyslouží vysokou prestiž dobrodruha, aniž by se při věčném polehávání na koberci u sklenice čaje vystavoval vážnému riziku, že by se mohl ocitnout v nesnázích.

Řada mých známých, a to i těch relativně vzdělaných se širším přehledem, mě upozorňovala, že v Íránu to bude fakt o hubu. Jenže když pak člověk zevluje v perské čajovně, nabývá pocitu povinnosti doma ohlásit, že ne každý Íránec po večerech obohacuje uran.

Během pár týdnů se toho v tak složité a rozlehlé zemi mnoho pochopit nedá, ale pár věcí si cizinec přeci jen všimne. Třeba toho, jedním z mála íránských dobrodružství zůstává přecházení přecpaných mnohaproudých ulic v Teheránu. A dál?

Národ náboženských fanatiků. Žádný hromadný úprk do mešit v čase modlitby. Vztah některých Íránců k náboženským záležitostem mi připadal dost rezervovaný, i když některé části země jsou konzervativnější. Pouliční kriminalita se zdá být srovnatelná s Českem.

Ten odporný Západ... tak tohle je trochu naoko. I v pouštním a konzervativním městě Yazd, stovky kilometrů od Teheránu, stojí obří nákupní centrum západního charakteru a fastfoody s pizzou a hamburgerama. Pepsi všude, Apple je v módě. Cyklistické přilby ve výloze vystavujeme zásadně na hlavě Shreka!

Zdroj: img.ihned.cz

Všude chudoba. Nezdálo se mi, že by někdo v Íránu zvlášť (ekonomicky) strádal, i když někteří si stěžovali na výrazné zhoršení v posledních letech - zdražování a rostoucí nezaměstnanost. Solidní dálnice, hezké parky, vlaky pohodlnější než v Česku, řada vzdělaných lidí. Těžko srovnávat, ale alespoň podle statistik lze bohatství Íránců přirovnat k chudším zemím Balkánu. 

Na internetu si toho moc nepřečteš. Oficiálně je přístup na některé stránky - třeba zahraničního zpravodajství - zamezen, po zadání některých stránek se objeví "filtr". Provozovatel každé solidní internetové kavárny vše zařídí a poradí vám, jak "filtr" obejít. Třeba Facebook Íránci používají a vláda jim v tom mimo volební období nebrání. Pokud se však jejich aktivita na sociálních sítích netýká politiky...

Zdroj: img.ihned.cz

V médiích jenom propaganda. Letí Bollywood a kulinářské pořady. Z české produkce Pat a Mat (figuríny ve všech velikostech zakoupíte v každém dobrém íránském hračkářství). Na západě země pak turecké telenovely. V Íránu totiž žije nějakých 15 milionů Ázerbájdžánců, kteří turecky rozumí a rádi sledují turecké kanály. Prodej satelitů je sice zakázán, ale Íránci si umí poradit svépomocí. Tím nechci říct, že by v Íránu byla běžně dostupná zcela svobodná média a kritické zpravodajství, to teda fakt ne. Ostatně i Pat a Mat prý jednou svou alkoholickou epizodou vyvolali pozdvižení a vyhazov několika zaměstnanců televize, když se v jednom z odvysílaných dílů snažili vyrobit víno. Ona epizoda totiž skončí poněkud…

Ženské zahalené od hlavy k patě. Zákony upravující odívání existují, čádor se nosí běžně. Ovšem normální městská holka nechává prameny vlasů na odiv a pravé íránské fifleně vlaje šátek ležérně až kdesi na temeni. Zakoupit můžete například tuto vysoce konzervativní, islamistickou obuv.

Zdroj: img.ihned.cz

Ženu na ulici nepotkáš. Potkáš. Přinejmenším ve městech na ulici potkáte více žen než třeba v některých částech Turecka. V Teheránu jsem potkal ženy pokuřující dýmku, ženy cvičící v parku na posilovacích strojích i ženy, které za soumraku bez doprovodu mužů, zcela skandálně, joggovaly.

Zdroj: img.ihned.cz

Na pivo zapomeň. Pivo lze koupit všude. Pije se brčkem, a alkohol neobsahuje. Zato příchutí je hodně, zkrátka limonáda v pivní lahvi. Takže na pivo zapomeň.

Zdroj: img.ihned.cz

Fanatici podporují Ahmadínežáda. Během cesty jsem potkal několik Íránců, kteří se sami do prezidenta pustili. Prý je to "prázdná hlava", nekompetentní buran, který potlačuje jakoukoliv opozici, zavírá odpůrce do vězení a dělá ve světě ostudu. Místní režim podle nich dusí společnost, řada hlavně vzdělaných lidí či umělců má problémy s vládou. Trochu to připomíná bývalý východní blok. Podporu má prezident údajně hlavně na venkově, se stoupenci Ahmadínežáda se tak cizinec zřejmě kvůli jazykové bariéře normálně nesetká. Já jsem nepotkal žádného.

Ale o politice zas někdy jindy. Netvrdím, že je v Íránu vše v pohodě. Jen že i v Íránu jsou věci a žijí lidi, co jsou v pohodě.

A ještě pár íránských zajímavostí:

Článek o populárním satirickém pořadu Parazit (v angličtině) 

Text o íránském undergroundu (v češtině)

Mickey Mouse uprostřed Teheránu. Reportáž ze zábavního parku (v angličtině) 

V lednu se v Praze uskuteční festival íránského filmu - informace zde

Tady jeden hiphop, v Íránu docela populární

A zde dodávám ještě jeden zajímavý odkaz od čtenáře na stránky o nezávislé íránské hudbě

Ďakujeme za poskytnutie reportáže.