A.R.E.S Analysis

Irán
Intelligence summary

Publikujte u nás

Prihláste sa






Zabudli ste heslo?
Nemáte účet? Vytvorte si ho!

Naši partneri

Odporúčanie priateľom

Ak sa Vám páčila naša webstránka - pošlite odkaz o nej priateľom!

Počet návštev

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes174
mod_vvisit_counterVčera151
mod_vvisit_counterTento týždeň480
mod_vvisit_counterTento mesiac2374

Syndicate

SiteMap

Google Sitemap Generator

Intelligence Report: Případová studie povstání Strany za svobodný život Kurdistánu v Íránu II
Napísal: Tomáš KAVÁLEK   
Sobota, 16.marca 2013 - 23:35 hod.

 

Silné a slabé stránky povstání PJAK

Povstání PJAK prošlo od roku 2004 značnou dynamikou, ale i přes snahy íránské strany se ho nepodařilo zcela potlačit. Na základě předchozího zhodnocení klíčových aspekt povstání můžeme usuzovat silné a slabé stránky. Podle našeho názoru se povstání PJAK nachází ve výhodné pozici a má silné stránky, které mu umožňují pokračovat ve své činnosti i přes rostoucí protipovstalecké snahy íránské vlády. Na druhé straně ale vykazuje slabé stránky, které mu znemožňují alespoň do určité míry začít naplňovat své cíle. Podle naší analýzy nelze předpokládat úplně utlumení aktivit PJAK v blízké budoucnosti; stejně tak ale neočekáváme výrazný narůst intenzity a úspěšnosti operací PJAK. Klíčovým faktorem posilujícím potenciál povstání PJAK je fakt, že jeho příčiny jsou hluboce zakořeněné a dalšími represivními opatřeními jsou ještě posíleny.

I když lidské ztráty skupiny byly v mnohých obdobích až v řádu stovek, PJAK dokázal ztráty relativně bez problému znovu nahradit a pokračovat ve svém zápasu. Mezi silné stránky patří také precizně vypracovaný ideologický systém, který ač většinově převzatý od PKK, prošel modifikací na místní podmínky a reflektuje palčivé místní otázky jako demokratizace, genderovou nerovnost apod. Deklarované cíle skupiny jsou méně ambiciózní než utvoření samostatného Kurdistánu a tudíž svým způsobem reálnější a bližší, což také přispívá k získání podporovatelů. PJAK pečlivě a úspěšně dbá na svůj obraz jako politické organizace s ozbrojeným křídlem, které existuje pro sebeobranné účely. S tím souvisí i odmítání bezbřehého násilí, díky kterému například PKK do jisté míry ztrácela klíčovou podporu. Další silnou stránkou je fakt podpory PKK, které „sesterskou“ PJAK nechá operovat pod svým bezpečnostním deštníkem. Garantuje nejen bezpečnost, ale poskytuje i materiální výpomoc a předává zkušenosti. Pevná organizační struktura PJAK je rovněž silnou stránkou. Za výhodu můžeme také zmínit i mládí a agilitu vůdců PJAK, například v porovnání s PKK (Brandon 2007). Úspěšnému trvání povstání nahrává operační prostředí, které je hornaté, těžce přístupné a umožňuje také ústup do útočiště v Severním Iráku.

 

Mezi slabé stránky patří fakt, že PJAK operuje v prostředí represivního režimu, který může zavádět rozsáhlá protiopatření. V těchto opatřeních nejsou ozbrojené síly nijak výrazně limitovány, co se týče právních norem apod. Zároveň se jedná o režim silný, který si může dovolit přesunout značné síly do rizikové oblasti (což se také stalo při rozmístění posil složených z milic Basídž a oddílů elitních Revolučních gard). Dalším úskalím je, že Írán se stal rychle učícím se protivníkem a přijímá protipovstalecké strategie, dislokuje do oblasti elitní jednotky atp. Přestože PJAK deklaruje snahu vytvořit jednotnou íránskou kurdskou frontu, příliš se jí to nedaří a kurdské hnutí zůstává roztříštěné. Další opoziční skupiny se rovněž ke spolupráci s PJAK nehlásí. Organizace je také méně zkušená, mnohem hůře vybavená a v podstatě do značné míry závislá na vůli a podpoře sesterské PKK. PJAK se nachází v zajetí geopolitických konstelací. Na jedné straně je PJAK napojena na PKK a tím pádem nemůže doufat ve výpomoc za strany Západu, protože Turecko je jejich spojencem. Na druhé straně se PKK zdráhá otevřeně a masově podporovat PJAK, protože špatné vztahy s Íránem jí mohou ztížit operace a posílit spolupráci Íránu s Tureckem. To, jak už se několikrát ukázalo, může vést ke koordinaci protipovstaleckých operací, což PKK výrazně ztěžuje situaci. KRG má také víceméně svázané ruce, neboť si nemůže dovolit otevřeně podporovat PJAK ani PKK, protože by hrozila odvetná opatření ze strany Turecka i Íránu. Zároveň jsou tyto země důležitými obchodními partnery a zájem KRG by tak byl poškozen i z ekonomického hlediska.

 

Závěr

Strana za svobodný život Kurdistánu (PJAK) prošla od počátku svého ozbrojeného zápasu v roce 2004 značnou dynamikou. Navzdory snahám íránského režimu se činnost PJAK nepodařilo i přes vzrůstající úspěchy protipovstaleckých bojů potlačit, natož hnutí rozbít. Činnost PJAK jsme zařadili do souhrnného konceptu povstání (viz Kilcullen 2005; Galula 1964). Výhoda konceptu je, že zohledňuje komplexnost činností nestátních ozbrojených aktérů, které variují od běžné politické činnosti, přes guerillu až k terorismu. Činnosti PJAK se neomezuje jenom na vedení ozbrojeného zápasu či dokonce terorismu. Ačkoliv definice a vymezení konceptu je do jisté míry nejasná, má užívání konceptu „povstání“ tradici mnoha desítek let a nabízí řadu teoretických rámců pro analýzu (např. CIA 2009, US Army 2006).

 

Za použití rámce pro zkoumání povstání v manuálu americké armády (US Army 2006) jsme identifikovali a analyzovali klíčové aspekty povstání. Na základě jejich propojení jsme poukázali na silné a slabé stránky povstání PJAK. Mezi silné stránky řadíme zejména zakořeněné příčiny povstání, které jsou zároveň ještě více posilovány represí ze strany státu. Klíčovou roli hraje rovněž propracovaná ideologie, indoktrinace rekrutů a také relativně reálné cíle v podobě zavedení demokracie, popřípadě federálního uspořádání v Íránu. PJAK velice úspěšně dbá na svůj obraz ve společnosti a vyvaruje se kroků, které by ji připravily o podporu. Silnou stránkou je i spolupráce s PKK a vhodné operační prostředí. Naopak slabé stránky představuje prostředí represivního režimu, neúspěšné vytvoření jednotné kurdské politické fronty v Íránu a v neposlední řadě zajetí v geopolitických konstelacích. PJAK je také méně zkušená a kromě toho Írán postupně prosazuje úspěšnější taktiky protipovstaleckého boje. Na základě analýzy usuzujeme, že PJAK v současnosti nemá kapacity k naplnění svých cílů a pro Írán prozatím nepředstavuje výraznou hrozbu až existenčního charakteru, nicméně její silné stránky naopak neumožňují úplný útlum či rozbití hnutí. Je tedy podle našeho názoru velice pravděpodobné, že ačkoliv Írán zaznamenal řadu úspěchů a v roce 2011 PJAK dokonce vytlačil ze svého území, dynamika povstání PJAK opět vzroste (což se částečně naplňuje i v roce 2012). Na druhé straně PJAK je zavedená a poměrně schopná organizace, která může například při změně geopolitické konstelace (možná podpora USA) velice snadno transformovat ve vážnou hrozbu pro íránský režim. Dalším potenciálem pro transformaci ve vážnou hrozbu je spolupráce s dalšími nestátními ozbrojenými aktéry v Íránu.

Seznam zkratek

BBC – British Broadcast Company

CIA – Ústřední zpravodajská služba (Central Intelligence Agency)

GTD – Global Terrorism Database

KDPI – Kurdská demokratická strana v Íránu (Kurdish Democratic Party in Iran)

KRG – Kurdská regionální vláda (Kurdish Regional Government)

MEK – Lidoví mudžádedíni Íránu (Mujahadeen-e-Khalq)

PJAK – Strana za svobodný život Kurdistánu (Partiya Jiyana Azad a Kurdistanê)

PKK – Kurdská strana pracujících (Partiya Karkerên Kurdistan)

Seznam použitých zdrojů

Aftergood, S. (2009): CIA Guide to Analysis of Insurgency, and Other Resources. on-line text. (cit. 2012-09-04). (http://www.fas.org).

BBC (2007): Iraqi Kurdish paper explores relations between PJAK, PKK and USA. 25. 11. 2007.

BBC (2008): Iran reportedly backed by Ansar al-Islam against PJAK rebels. 11. 4. 2008.

BBC (2009): Kurdish PJAK leader urges formation of Kurdistan Front in Iran. 21. 2. 2009.

Brandon, J. (2006): „Iran’s Kurdish Threat: PJAK.“ Terrorism Monitor, Vol. IV, No. 12, on – line text, (cit. 2012-11-24). (http://www.jamestown.org).

Brandon, J. (2007): „PJAK Faces Turkish-Iranian Storm.“ Terrorism Monitor, Vol. V, No. 21, on-line text, (cit. 2012-11-25). (http://www.jamestown.org).

Brandon, J. (2008): „Iran’s Kurdish Militants Under Pressure from Joint Turkish-Iranian Assaults.“ Terrorism Monitor, Vol. VI, No. 21, on-line text, (cit. 2012-11-24). (http://www.jamestown.org).

British Army (2001): Counterinsurgency Operations (Strategic and Operational Guidelines), Army Field Manual, Vol. 1, Part 10, Combined Arms Operations. on-line text, (cit. 2012-09-04). (http://www.freeinfosociety.com).

CIA (2009): The Guide to the Analysis of the Insurgency. on-line text. (cit. 2011-10-28). (http://www.fas.org ).

Flood, D. H. (2009): „Between the Hammer and the Anvil: An Exclusive Interview with PJAK’s Agiri Rojhilat.“ Terrorism Monitor, Vol. VII, No. 31, on-line text, (cit. 2012-24-11). (http://www.jamestown.org).

Galula, D. (1964): Counter-Insurgecny Warfare. Theory and Practice. London & New York: Frederick A. Praeger.

Global Terrorism Database. 2012. on-line text. (cit. 2012-10-28). (http://www.start.umd.edu).

Gresh, G. F. (2009): „Iranian Kurds in an Age of Globalisation.“ Iran and the Caucasus, Vol. XIII, pp. 187-196. on-line text, (cit. 2012-11-24). (http://islamicgroupatasu.wikispaces.com).

Hendl, J. (2005): Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál.

Hürriyet Daily News (2012): Four Iranian soldiers killed in PJAK clash. 26. 4. 2012. on-line text, (cit. 2012-11-25). (http://www.hurriyetdailynews.com).

Ibanéz, L. d.l. C (2009): Logika terorismu. Praha: Academia.

Kardas, S., Ozcan, N. A. (2009): „PJAK, Iran and the United States: Kurdish Militants Designated Terrorists by the United States.“ Terrorism Monitor, Vol. VII, No. 7, on-line text, (cit. 2012-11-24). (http://www.jamestown.org).

Kaussler, B. (2007): „Iran Moves Against PJAK in Northern Iraq.“ Terrorism Focus, Vol. IV, No. 29, on-line text, (cit. 2012-11-25). (http://www.jamestown.org).

Kilcullen, D. (2005): „Countering Global Insurgency.“ Journal of Strategic Studies, Vol. XXVIII, No. 4, pp. 597-617. on-line text. (cit. 2012-09-04). (http://dx.doi.org).

Kilcullen, D. (2009): The Accidental Guerilla. Fighting Small Wars in the Midst of Big One. New York: Oxford University Press.

Kutschera, Ch. (2008): „Strategic Fight for a Confederal Iran.“ Middle East, No. 392, pp. 20-21.

Mareš, M. (2005): Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií.

Merari, A. (1993): „Terrorism as a Strategy of Insurgency.“ Terrorism and Political Violence, Vol. V, No. 4, pp. 213-251.

Marcus, A. (2007): Blood and Belief: The PKK and the Kurdish Fight for Independence. New York: New York University Press.

Özcan, A. K. (2006): Turkey’s Kurds. A theoretical analysis of the PKK and Abdullah Öcalan. London & New York: Routledge.

Raděj, T. (2010): Irácké povstání v letech 2003-2009. Strategie, taktika a ideologie islámských radikálních a nacionalistických uskupení. Praha: Ústav mezinárodní vztahů.

Renard, T. (2008): „PJAK in Northern Iraq: Tangled Interests and Proxy Wars.“ Terrorism Monitor, Vol. VI, No. 10, on-line text, (cit. 2012-11-24). (http://www.jamestown.org).

Souleimanov, E. (2010): „Terorismus: Pokus o terminologickou jasnost.“ In: Souleimanov, E. (ed.): Terorismus. Pokus o porozumění. Praha: SLON, s. 32-51.

Spyer, J. (2012): Rebels Against The Pasdaran. 2. 1. 2012. Gloria Center. on-line text, (cit. 2012-11-25). (http://www.gloria-center.org).

Tehran Times (2009): Salehi criticizes EU stance on PJAK. 21. 10. 2011. on-line text, (cit. 2011-11-25). (http://tehrantimes.com).

U. S. Army and U. S. Marine Corps (2006): Counterinsurgency, FM 3-24. on-line text, (cit. 2012-09-04). (http://usacac.army.mil).

U. S. Department of State (2012): Foreign Terrorist Organizations. on-line text, (cit. 2012-11-25). (http://www.state.gov).

Vatanka, A. (2011): „Probing the Reasons behind Iran’s “Pre-emptive” Military Offensive against Kurdish Rebels.“ Terrorism Monitor, Vol. IX, No. 36, on-line text, (cit. 2012-11-24). (http://www.jamestown.org).

Wilgenburg, W. v. (2011): „Iran Uses Cross-Border Incursions to Pressure Iraqi Kurds to End PJAK Insurgency.“ Terrorism Monitor, Vol. IX, No. 33, on-line text, (cit. 2012-11-24). (http://www.jamestown.org).

Xinhua News Agency (2009): Iran’s police says most PJAK rebels not Iranian: report. 29. 4. 2009.

Yildiz, K. – Tanyel, T. (2007): The Kurds in Iran: The Past, Present and Future. London: Pluto Press.

Youtube (2010a): www.pjak.org. on-line video, (cit. 2012-11-25). (http://www.youtube.com).

Youtube (2009): Kurdish group vows long fight with Iran – 02 Oct 09. on-line video, (cit. 2012-11-25). (http://www.youtube.com).

Youtube (2011a): Recent confrontations of PJAK with Persian occupational forces of Iran. on-line video, (cit. 2012-11-25). (http://www.youtube.com).

Youtube (2011b): Scenes of battle IRGC basij with PJAK kurdish militants.mp4. on-line video, (cit. 2012-11-25). (http://www.youtube.com).

Youtube (2011c): Iranian revolutionary guard defeated by PJAK FIGHTERS July 24 2011. on-line video, (cit. 2012-11-25). (http://www.youtube.com).

Youtube (2012a): Female Fighters of Kurdistan. on-line video, (cit. 2012-11-25). (http://www.youtube.com).

Youtube (2012b): 12 Iranian Revolutionary Guards killed by PJAK Kurdish rebels. on-line video, (cit. 2012-11-25). (http://www.youtube.com).

Zambelis, Ch. (2008): „PJAK Intensifies Its Struggle for Iranian Kurdistan.“ Terrorism Monitor, Vol. V, No. 23, on-line text, (cit. 2012-11-24). (http://www.jamestown.org).